Jen já sám jsem mohl rozhodnout o tom, co udělám s časem, který je mi dán.

Je mi 71 a jsem fit; ačkoli kdo v mém věku ví, jaká nehoda čeká za rohem?  Rok nebo déle už si zařizuji všechny své profesionální závazky s ohledem na možnost, že by natáčení filmů Hobit mohlo začít téměř kdykoli.  Z Austrálie jsme v turné Čekání na Godota na počátku roku 2010 pokračovali na Nový Zéland, protože jsem očekával, že bych mohl brzy poté začít natáčet.  Pak došlo k dalšímu odkladu; ale ve Wellingtonu jsem se setkal s Guillermem del Toro a později si přečetl jeho scénář na první díl, který psal spolu se scénáristickým týmem Pána prstenů.  Byl trilogii zcela věrný, co se týká stylu, zábavy a kouzla.

Když Peter Jackson, který už byl producentem, usedl znovu na režisérské křeslo, nepřestával mě informovat o vývoji.  Dostal jsem druhý scénář a rozumělo se samo sebou, že nebudu hovořit o tom, co se v něm dočtu. 

Po kraválu kolem očekávání odborů a nepravděpodobných zvěstech o natáčení mimo Nový Zéland bylo náhle oznámeno klíčové obsazení plus začátek natáčení v únoru 2011. Martin Freeman jako Bilbo zní skvěle.  Zatímco můj agent pokračoval v jednáních s Warner Brothers, já si stále dokola říkal, jestli je Gandalf opravdu tím, co chci nejvíc ze všeho dělat, víc než třeba nová hra nebo opravdu nová role?  Role v pokračováních filmů se obvykle nevydaří tak jako v originálech. 

Mohl jsem Gandalfa pustit?  Chtěl by ho hrát někdo jiný, kdybych já nechtěl?  A naopak, myslí dnes někdo na to, že Michael Gambon nebyl první, kdo hrál Brumbála? 

Rozhodující jednání se netočilo kolem peněz, ale kolem termínů.  Gandalf musí být na place víc než dalších 18 měsíců, ale s docela velkými přestávkami, kdy mohu pracovat na dalších projektech. Moje obavy, že se mi nepodaří jen tak snadno uprchnout ze Středozemě, se ukázaly jako liché. 

Jsem rád, že mohu oznámit, že 21. února 2011 začínám natáčet ve Wellingtonu.  

--Ian McKellen, Londýn, leden 2011