Rád bych se v myšlenkách ještě zastavil u Christchurchu. Nejstarší kriketové hřiště na NZ (první zápas se zde hrál 9 let před mým narozením)  je wellingtonský “Basin Reserve“.  

V historii zde býval přístav, ale pro nedostačující podmínky byla bažina přebudována ve veřejný prostor, který se na základě požadavků obyvatel a veřejné sbírky proměnil v kriketové hřiště. Podobně jako wellingtonská veřejnost přispěla na vybudování tohoto sportovního svatostánku, v neděli všichni, kdo přišli na zápas (viz minulý blog), přispěli zaplacením vstupného na pomoc zemětřesením zničeného Christchurchu.

Nejlepším způsobem jak uniknout mizérii je myslet na budoucnost a tak doufám, že se najdou mezi stavbaři a architekty odborníci, jak z domova, tak ze zahraničí, s odvážnými nápady jak z Ch. udělat zase urbanistické  zázrak architektury. V neděli na charitativním kriketovém zápasu v “Basin Reserve“ jsem o tom mluvil i se starostou města. Zápas za městskou radu – mezi jinými – organizoval i Mark Hadlow (Dori).

Ti trpaslíci se taky dostanou všude!

Přestože na zápase byl i premiér i britský vysoký vládní zmocněnec, de facto jsem byl jeden z nejdůležitějších osob na zápase já. Však jsem byl rozhodčím zápasu! Martin Freeman byl jedním ze čtyř soudců a tak jsem navzájem sdíleli před-zápasovou nervozitu. Nicméně když jsem se dozvěděl, že z běžných povinností rozhodčího jsem osvobozen a že mám pouze povinnost dosvědčit hod mincí a zpod klobouku panama mohu jen dohlédnout na regulérní začátek zápasu, s ulehčením jsem usedl do svého lehátka. V zápětí jsem byl málem rozpůlen hrozným úderem premiéra Johna Keye. Přestože jsem velkým fandou Helen Clarkové (předchozí prime-minister), nebral jsem útok osobně. Jistě mi nechtěl ublížit, jen se snažil za každou cenu skórovat, a jak by ne, když jeho úder přinesl Christchurchu rovných 100,0000  nz dolarů!!

Russell Crowe přijel podpořit svého bratrance - kapitána vítězného týmu (Canterbury Team) Martina Crowea s vědomím, že výsledek není ten nejdůležitější. Peníze, které se na základě zápasu, hraného s nadšením a dobrou náladou, vybraly na podporu obyvatel Ch., byly odměnou největší. Stejné nadšení sdíleli i divácu u televizí, jako např. Peter Jackson a Philippa Boyens a i pro obyvatele zničeného Christchurchu mohl být sluncem zalitý stadion blýskáním se na lepší časy.