Zoner.cz Czechia.com Inshop.cz Interval.cz CA Czechia.cz InMail.cz Hostováno na serverech CZECHIA.CZ
Menu
Menu

Články
Články
Články
Nejčtenější články
za poslední měsíc

Nenalezen žádný článek...

Legenda
Legenda
Legenda

Anketa
Anketa
Anketa
Vyhovuje vám nynější náplň těchto stránek?

Naprosto
(12 381)
Chci více o Pánu Prstenů
(3 954)
Chci více o hercích
(1 106)
Chci něco jiného
(297)
Nevyhovuje vůbec
(597)


Ostatní
Ostatní
Ostatní

Reklama
Reklama
Reklama


Přihlášení


Nová registrace
Obrázky
Obrázky
Nejprohlíženější obrázky
z posledních 50-ti

[2 423 prohlížení]

[2 179 prohlížení]

[1 585 prohlížení]


Herci
Herci
Herci
Nejsympatičtější herec

Aragorn / Viggo Mortensen
157 084 hlasů
průměr: moc sympatický(á)

Reklama
Reklama
Reklama





Jak vznikla vůbec první filmová adaptace Hobita
Autor: Jarek
Vyšlo: 12.01.2012
Komentářů: 1
Přečteno: 3610x
Popisek: Zdroj: http://io9.com 9. ledna 2012

V roce 1966 spolupracoval americký animátor Gene Deitch (který žije od roku 1959 se svou českou manželkou v Praze a v 60. letech obnovil slávu příběhů Toma a Jerryho) ve spolupráci s ilustrátorem Adolfem Bornem vytvořili úplně první filmovou verzi Hobita. Tato verze, která se držela značně volně původního Tolkienova příběhu, se nikdy nedostala do filmové distribuce. Ale proč vlastně?

Deitch vysvětluje, že všechno začalo tím, že jeho producent, William Snyder, na krátkou dobu získal v roce 1964 práva na Hobita. Deitch chtěl, aby film využíval ploškovou animaci na 3D modelovaném pozadí, což byl na tu dobu ambiciózní postup. Také výrazně původní Tolkienův příběh převyprávěl:

„V roce 1964, v době, kdy o ní neslyšel nikdo kromě pár britských dětí, mi Bill (Snyder) dal ohmatanou dětskou knížečku z roku 1937 nazvanou Hobit. Poznal, že je to skvělý příběh a získal filmová práva k ní a k dalším dílům jakéhosi staromódního anglického filologa jménem John Ronald Reuel Tolkien. Snyderova práva trvala do 30. června 1966. To bylo dost času. Nasadil mě na úkol, abych Hobita zpracoval do celovečerního animovaného filmu [...]

Už jsme na scénáři k Hobitovi hodně pokročili, když v paperbacku vyšel Pán prstenů. Protože jsme nepočítali s tím, že Hobit bude mít nějaké pokračování, a řídili se Snyderovým přáním, dovolili jsme si s příběhem udělat pár věcí, za které by nás o pár let později upálili u kůlu. Kupříkladu jsem použil řadu písní, změnil jména některých postav, pohrál si volněji se zápletkou, a dokonce vytvořil dívčí postavu, ovšem aspoň to byla princezna, která se měla s Bilbem vydat na výpravu a nakonec ho zbavit jeho staromládenectví!“

Když si přečetl Pána prstenů, ještě dále upravil scénář. Poté, co Deitch a Snyder nedokázali nalézt žádné studio, které by projekt zaštítilo, Deitch se vrátil do svého animátorského studia v Praze. projekt pomalu chřadl, a pak najednou přišel nesplnitelný požadavek od Snydera – má 30 dnů na to, aby do New Yorku přivezl animovanou adaptaci Hobita:

„Právníci, kteří měli na starost Tolkienovo dílo, nejen dali Snyderovi práva doslova za hubičku, ale protože vůbec nerozuměli filmařské terminologii, nechali ve smlouvě díru v hodnotě milion dolarů: Uvádělo se v ní totiž jen to, že aby Snyder získal předkupní práva na PÁNA PRSTENŮ, musí do 30. června 1966 vytvořit „celobarevnou filmovou verzi“ HOBITA. Všimněte si: Nic se tam neříkalo o tom, že musí jít o animovaný film, ani jak dlouhý ten film musí být!

Tolkienova rodina nyní dostala nabídku pohádkové sumy za práva a Snyderova práva měla vypršet za jeden měsíc. Mnuli si vesele ruce. Jenže Snyder vytáhl své eso: potřeboval splnit jen to, co stálo ve smlouvě – dodat „celobarevný film“ HOBIT do 30. června. K tomu mu stačilo nařídit mi, abych zničil svůj vlastní scénář – svoji celoroční práci, a vytvořil super-kondenzovaný scénář, v podstatě jakýsi úvod filmu, (ale přitom stále vyprávějící celý základní příběh od začátku až do konce), a to všechno o délce 12 minut – na jednu cívku 35mm filmu. Levné. Musel jsem nechat udělat výtvarnou část, nahrát hlas a hudbu, natočit to, sestříhat a doručit do promítací místnosti v New Yorku nejpozději 30. června 1966! Měl jsem ho tehdy poslat hodně daleko, jenže jsem byl tou dobou v zásadě jeho otrok. Najednou jsem před sebou měl šílený úkol.“

Po spěšném promítnutí filmu divákům v New Yorku (jak poznamenává Dietch, „Dal jsem každému ochotnému zákazníkovi deseticent, který mi následně zase vrátili“) a zajištění jejich podpisů („Těch pár zmatených diváků jsme požádali, aby podepsali papír, na kterém stálo, že právě toho dne 30. června 1966 zaplatili vstupné a viděli celobarevný animovaný film THE HOBBIT!“), byla Snyderova práva k Tolkienovu dílu prodloužena. Obratem je prodal a vydělal 100.000 dolarů. Dietch z nich neměl skoro nic.

Jak sami vidíte, Bornova animace je kouzelná, a to navzdory tomu, že celá produkce byla tak strašně uspěchaná. Další verze Hobita se objevila teprve až za dalších deset let, kdy Rankin/Bass vytvořili jeho příjemně ztřeštěnou televizní podobu z roku 1977.

A tady je odkaz na kondenzovaného Hobita:

 


Komentáře čtenářů - zobrazit všechny komentáře
12.01.2012 13:20:03 - Saša - Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT]
No to zírám...s Bornem a navíc žije v Praze? :-) Dík za rozšíření obzorů Jarku!
Přidejte i vy komentář k tomuto článku!
[zobrazit všechny komentáře]
Jméno: 


E-mail: 


Předmět: 
Komentář: 
  Chcete  být informován(a) o nových komentářích?
Zde prosím zadejte kód z obrázku:   Zadejte číslo


 


Další články
Předchozí článek
Just For Fun – aneb seznamte se s dublety/kaskadéry některých trpaslíků!

z www.theonering.net čerpala a připravila: Saša
Následující článek
Quint: Neočekávaná cesta - Dobré ráno, Koro

Část šestá Publikováno: 20. prosince 2011
 



Toto jsou nejnavštěvovanější stránky o filmu Pán Prstenů na českém Internetu.
Statistiky přístupů jsou k dispozii zde. Informujte se o možnosti reklamy!

Copyright © 2003, Pavel Nero Kramný, Design by Sputnik.
>> generování stránky trvalo 1 sekund <<