Výše zmíněné promítání na CinemaConu shlédl na vlastní oči i jeden z redaktorů portálu Theonering.net, označující sám sebe jako „Quickbeam“. Se svými zážitky se podělil v rozsáhlé reportáži.

Mlžné hory

„Byli jsme požádáni, ať si nasadíme 3D brýle – a pak tam náhle byl, přímo na plátně před námi, Peter Jackson, zarostlý vousy, trošku tlustší – bylo vidět, že tvrdě pracuje, ale že touží zjistit, jaké budou první reakce na kinematografickou revoluci, kterou připravuje. Řekl, že filmový průmysl používal formát 24fps po více jak 70 let a nadešel proto ten správný čas k přechodu na 48fps. A proč poměrně dlouhá 10minutová ukázka? Peter chtěl, aby dostaly oči diváků možnost zvyknout si na nový druh obrazu. Bylo to fascinující a zároveň nezbytné intro, protože většina laické veřejnosti vývoj nejnovějších filmařských technologií nijak do hloubky nestuduje. A co se týče fanoušků díla J.R.R. Tolkiena speciálně, ti se spíše než na formu natáčení jako takovou soustředí na způsob, kterým Jackson pracuje s příběhem a zkoumají, nakolik se dvojdílný Hobit stane nedílnou součástí starší trilogie Pan prstenů.“

„První věc, kterou jsme s 3D brýlemi ve formátu 48fps na plátně viděli, byla neskutečně jasná oblaka a hory Nového Zélandu, prostě jeden z těch záběrů, které nám při sledování Pána prstenů vyrážely dech a způsobovaly mrazení v zádech. Abych popsal své pocity, nějak podobně se museli cítit lidé, kteří po celoživotním pozorování černobílých obrazů spatřili první barevný film. Jakoby vám někdo sundal z očí jemný plášť a vy jste mohli vidět naprosto skutečně a trojrozměrně. A co že jsem vlastně sledoval? Možná mnohé z vás zklamu. Materiál, který nám Peter pustil, byl nedokončený, na leckterých záběrech zůstávaly zelené plochy, barvy nebyly retušovány, hudební podklad vypůjčený z Pána prstenů... scény na sebe nijak nenavazovaly, jednalo se o čistě náhodný výběr především z prvního filmu ‚Hobit: An Unexpected Journey‘.“

Quickbeam posléze nabídl popis jednotlivých scén:

1) Různá setkání členů Bílé rady.

„Sir Christopher Lee seděl před zelenou plochou a pozoroval stolek, na který Ian McKellen položil morgulskou čepel. Následovala naléhavá diskuze o původu zbraně, kde dostala velký prostor Cate Blanchett, vysvětlující dějiny Středozemě, jak muži ze severu bojovali s přízračným králem Angmaru, kterého porazili a uvěznili do temné kobky v hlubinách země, aby nikdy znovu nespatřil světlo Středozemě. Gandalf namítl, že se černokněžný král zjevně vrátil, načež Hugo Weaving prohlásil, že něco takového není možné. Po Samuranově tváři se mihne temný záblesk zla.“

Bílá rada

„Bylo to – fantastické! Intriky, obavy a nedůvěřivost, sálající z celé scény... až na to, že nikde v celém Tolkienově díle nic podobného nenajdeme. Žádné dodatky, žádné vpisky neříkají nic o uvěznění Nazgûla. Každopádně tato scéna posloužila jako první důkaz dlouho spekulované možnosti, že scénáristé použili k doplnění příběhu samotného Hobita dodatky z Pána prstenů, Nedokončených příběhů či Silmarillionu. Pravděpodobně se také nedočkáme slavné bitvy u Fornostu ani Glorfindelova proroctví o přízračném králi a ženě.“

„Následoval střih do scény, kdy Gandalf osamocen prochází temnou kryptou, ozářenou jen matným světélkem z hlavice čarodějovy hole, když tu náhle BUM – a přímo za Ianem McKellenem stojí Radagast Hnědý. A jsme u toho. Sylvester McCoy jako další z mágů Středozemě. Zvláštní, že nebyl přítomen výše představenému jednání Bílé rady... ale což. Musím totiž přiznat, že vzhled Radagasta a Martina Freemena coby Bilba Pytlíka považuji za vizuálně nejlépe ztvárněné postavy celého filmu. Tedy... Gandalf se prudce otáčí, aby zjistil, kdo za ním slídí, a spatří Radagasta, který konstatuje, že si pro setkání nevybrali zrovna nejpřátelštější místo. Vzápětí se rozzáří i druhá hůl a čarodějové společně pohlédnou do šachty pod sebou, kde spatří devět hrobů, všechny rozvrácené a prázdné.“

„Vzpomínám si také na scénu, velice rychlou, jen prostřih, kdy se Radagast veze skrze lesní porost na saních, tažených šesti přerostlými... zajíci. Ne, nežertuji. Představte si jistou formu psího spřežení, až na to, že povoz tvoří pokroucené větvě a kapradiny a hafany zastupují... velcí šedí zajíci. Tím se dostáváme k dalšímu bodu, kde se tvůrci s profesorem Tolkienem zcela rozcházejí. Osobně mi to však nevadí. Líbí se mi způsob, kterým scénáristé a lidé z WETA se Středozemí pracují. Jistě, takto na papíře to může znít divně, skoro až rouhačsky, ale dle mého mínění se jedná o výstřednost, která poměrně dobře zapadá do tónu, kterým byl Hobit sepsán.“

2) V temnotách ve společnosti Gluma.

„... aneb pár minut, ve kterých Martin Freeman zcela zazáří. Ano, je to šílené, tvrdit, že někdo dokáže zastínit Andyho Serkise a jeho zvukové i pohybové kreace coby Gluma. Martin Freeman se každopádně chopil velké role po svém a ukazuje hobita, jakého jsme doposud neviděli a nepoznali. I když Bilbovi nechybí komičnost, ani zdaleka nemůže připomínat Smíška s Pipinem. Není ani jako Sam nebo Frodo, přesto v něm vidíme sílu ducha rodu Pytlíků, vepsanou v jeho očích. Ano, takových detailů si při formátu 48fps dokážete všimnout.“

Bilbo a Glum

„A co Glum? Změnilo se vůbec něco na vzhledu digitální obludky z dílny WETA? Z mého úhlu pohledu Glum vypadá skvěle, ale není to stejný pocit, který měl asi pračlověk poprvé spatřivší kolo. Viděl jsem postavu, kterou jsem již prostě znal/miloval/nenáviděl. Při novém způsobu natáčení a s modernějšími technologiemi vypadá každopádně každičký detail Glumova těla zcela skutečně. Tak se tedy dvě nejsymboličtější postavy Tolkienova světa setkávají, v bizardní chvíli, kdy jeden z nich touží po čerstvém syrovém mase, zatímco druhý hádá o svůj vlastní život.“

3) Zlobři Tom, Bill a Bert – a jejich dialog.

„Scénka, ve které se snaží Bilbo prosadit coby kapesní zloděj a své schopnosti má prokázat zrovna na třech obrovských zlobrech. Sochy výše jmenovaných hromotluků jsme viděli ve Společenstvu prstenu, teď však žijí, hýbou se – a mluví! Mají hrdelní akcent, jsou hrubí a ve svém rozhovoru poměrně primitivní, zaměření pouze na stravování (stále mimochodem neznáme jména herců, kteří Toma, Billa a Berta namluvili). Bilbova velikost nebyla vůči zlobrům prozatím digitálně přesně upravena, ale i tak jsem zhodnotil záběr, kdy kamera vyjede vzhůru a diváci pozorují zmatek okolo ohniště pod sebou, jakoby seděli na větvi stromu, coby dechberoucí. Mohl jsem ovšem vypozorovat, že se trpaslíci nepřiplíží ke zlobrům postupně, jako v knize, ale svého chyceného kamaráda zkusí zachránit jediným mohutným útokem. A teď vás trochu vtáhnu do děje: první vážný úder zasazuje jednomu ze zlobrů Kili, zatímco Thorin neúnavně seká do netvorovy nohy, křičíc „držte ho, držte ho“, o což se trpaslíci skutečně pokoušejí... Gandalfova slavného nástupu, při kterém se zlobři za východu slunce obrátí v kámen, jsme se ovšem nedočkali.“

4) Gandalf v Dol Guldur s Thráinem.

„Nejednalo se o nijak dlouhou ukázku, ale část scény jsme mohli vidět v prvním oficiálně zveřejněném traileru. Gandalf prochází temnými ruinami Dol Gulduru a chová se, jakoby byl sledován. Neustálé otáčení, rozhlížení se do všech směrů – následuje hororový moment, kdy se z temnot vyřítí Thráin – a konec. Žádný dialog, nic, prostě konec. Peter Jackson nás mučil. Opravdu jsem se těšil na okamžik, kdy šílený a zmučený otec Thorinův poskytne Gandalfovi klíč a mapu k síním pod horou...“

Dol Guldur

5) Legolas a Tauriel v akční scéně, ohrožený Thorin.

„Byli jsme svědky scény, jak Thorinova družina chvátá skrz pavučinami pokrytý Temný hvozd, obklopený nicméně prázdnými zelenými plochami. Náhle postup trpaslíků zastavují šípy a divák si nemůže vzpomenout na podobnost se scénkou z Loth Lórienu, kde Společenstvo za pomoci luků přivítá Haldir. Bohužel, Tauriel jsem mohl spatřit v jediném krátkém záběru, kdy energicky klouzala ze svahu s lukem připraveným zabíjet... většina mých přátel se mě pak okamžitě ptala, jak vlastně Evangeline Lilly coby elfka vypadá. Nuže, nejlépe ji popisuje slovo „hnědá“. Tedy, má oblečený podobný „sportovní“ outfit jako Legolas, namísto zelené ale vyvedený do hnědé. Hnědá je též barva jejích vlasů. Promiňte, že neřeknu víc, ale byl to jen kratičký prostřih... A Orlando Bloom? Ten se vrací do role Legolase epickým způsobem, když vmete Thorinovi přímo do tváře: „Nebudu váhat tě zabít, trpaslíku!“ Ještě nikdy jsem neviděl Legolase tak rozzlobeného. A vypadá přitom opravdu, ale opravdu cool.“

Co Quickbeam NEviděl:

-          Hůrku ani Větrov.

-          Elfy na koni, jak obkličují trpaslíky.

-          Gandalfův rozhovor s Thráinem.

-          Jakéhokoliv zpívajícího trpaslíka.

-          Skřety nebo Bolga (viz „Hobití novinky V“).

-          Obry v Mlžných horách.

-          Thranduila a elfskou říši v Temném hvozdu.

-          Obří pavouky.

-          Žádné skřetí jezdce na vrcích nebo hořící borovice.

-          Velké orly. Budou mluvit, jak je tomu psáno v knize?

-          Beornovy síně.

-          Radagastův domov, Rhosgobel.

-          Dlouhé jezero, Jezerní město nebo ruiny Dolu.

-          Dáina, Thorinova bratrance.

-          Osamělou horu – Erebor.

-          Velkého draka Šmaka.

-          V podstatě všechno, co by se mělo vyskytnout až v Hobitovi 2013.

Výraznou část své reportáže Quickbeam nakonec věnoval svému osobnímu vhledu na formát 48fps (čtenáři, kteří se v problematice zcela neorientují, naleznou vysvětlení rozdílu mezi 24fps a 48fps na konci článku). Je nutné zmínit, že se po promítání Hobita na CinemaConu zaplnily internetové blogy šťastlivců, kteří mohli ukázky z filmu shlédnout na vlastní oči, komentáři, z nichž se většina více než obrzajícům, táhnoucím sáně lesem, a pohřbeným Nazgûlům, věnovala právě formátu 48fps. A rozdílnějších názorů jsme se jen těžko mohli dočkat.

„Ale nedivme se. Nic z toho, co jsme na CinemaConu viděli, nebylo černobílé. Záleží prostě na vkusu každého jednoho člověka. Kdybych měl popsat své první pocity, když jsem kusy filmu, natáčené formátem 48fps viděl, bylo to něco ve stylu: „Wow, vypadá vážně úplně jinak“. Samozřejmě, že ano, když jsem byl celý život zvyklý sledovat naprosto odlišný obraz... Viděl jsem dokonalé, krystalicky čisté záběry, tak kontrastující, až jsem chvíli opravdu věřil, že se nedívám na film, ale stojím na vrcholcích hor na Novém Zélandu. Navíc si musíme uvědomit, že obrázky, které nám Peter Jackson promítl, stále nebyly barevně vyretušované, mnoho nuancí stínů a světla ještě bezpochyby bude do prosince 2012 digitálně upraveno.“

Gandalf

„Je jasné, že ne každému obraz filmu, natočený na kamery RED Epic, sedne. Ale proč kvůli tomu dělat takové drama? Hobit je přece natáčen i v tradičním formátu 24fps, kterému dá přednost bezpochyby mnoho kinosálů po celém světě, neboť ne každé promítací středisko má pro formát 48fps potřebné technologické vybavení. Navíc, jak je dobře známo, lidé spíše ocení postupné než prudké změny... Jeden přítel mi řekl, že Peter Jackson vlastně nenatáčí fantasy, ale film, který hraničí s naprostou realitou. Diváci asi zůstanou rozděleni i v budoucnosti. Ale jako spotřebitelé bychom měli být spokojeni, protože nám Peter pouze dává další možnost k výběru. Záleží tedy na nás, jestli se rozhodneme sledovat verzi 24fps nebo 48fps.“

A jak na výše popsanou kritiku reagoval sám Peter Jackson? „Budu ve své práci pokračovat dál. Technologický vývoj nikdo nezastaví, způsob natáčení rychlostí 48fps se bude dál vyvíjet.“ Zkušený režisér pak vyjádřil svoji naději, že kritici změní svůj názor, až film uvidí v konečné do detailů vyladěné podobě. Krom toho doufá, že si každý divák nakonec udělá svůj vlastní názor a nebude se rozhodovat podle doporučení cizích lidí.

O formátu 48fps pohovořil též Luke Evans, ztvárňující lučištníka Barda: „Ten rozdíl je markantní, jedinečný. Viděl jsem sám sebe v akci a je to neuvěřitelné. Jako... jako čirá skutečnost. Je to to nejbližší lidskému oku, co jsme dosud mohli na plátně vidět. Samozřejmě, když si nasadíte 3D brýle a pozorujete film, chvíli trvá, než se rozkoukáte a zjistíte, co že se to okolo vás vlastně děje. Oči vás najednou neklamou, vše je ostré, absolutně efektivní. Myslím, že Peter Jackson dělá kinematografickou revoluci.“

<<<---------------------------->>>

Protože nejsem v otázkách moderních technologií žádný odborník, požádal jsem svého dlouholetého kamaráda, Jiřího Kokeše, velkého fanouška filmových technologií a filmařských postupů, aby pro vás rozdíl mezi 24fps a 48fps vysvětlil. Jeho příspěvek cituji níže:

“Peter Jackson se rozhodl natočit film Hobit ve 3D a navíc ve 48 fps – neboli 48 okének za vteřinu. Tyto dva fakty jsou spolu velmi úzce provázané - a co to pro nás jako diváky znamená, si nyní vysvětlíme.“

„My všichni jsme již po více než 80 let zvyklí dívat se na filmy, natočené v rychlosti snímání 24 okének za vteřinu (u evropské kinematografie 25 okének za vteřinu). To znamená,  že jsme si zvykli na takový ten filmový charakter pohybu a typické rozmazání při akčnější kameře a tedy de facto pohyb, který není realistický, ale k filmu prostě patří. Toto 24 (nebo 25) okének za vteřinu přináší (v kombinaci s dalšími faktory, které jsou již příliš komplikované, aby byly rozvedeny do krátkého článku) – jednoduše záznam nepůsobí jako „home video“ z dovolené (něco jako filmy v produkci České televize). Bohužel pro potřeby 3D se stává 24 okének za vteřinu ne zcela ideální frekvencí snímání, jelikož při akčních scénách (již mnoho 3D filmů tento fakt potvrzují) dochází k silné dezorientaci a nepřehlednosti způsobené již výše zmíněným charakterem rozmazání pohybu při dynamičtější kameře.“

Dori, Fili a Bilbo

„A nyní se dostáváme k důvodu, proč se Peter Jackson rozhodl 48 snímků za vteřinu použít. Dvojnásobná frekvence snímků za vteřinu tyto „vedlejší“ efekty eliminuje a nejenom akce se tak stává maximálně zřetelnou a extrémně realistickou, bohatou na ty nejjemnější detaily, ale bohužel ztrácí tu pro většinu lidí klíčovou „filmovost“ a vypadá (alespoň podle dosavadních informací od rozhořčených diváků na CinemaConu) jako ultra drahé, extrémně ostré a detailní – „home video“. Přiznejme si, že nechceme, aby Hobit vizuálem vypadal vedle Pána Prstenů namísto epického magického filmu o malých velkých hrdinech Středozemě jako dokument BBC.  Zatím ale neházejme flintu do žita a počkejme si, jak se s tím tvůrci do prosince, kdy je předpokládaná premiéra, vypořádají.“