od skece k zaberu

Vanity Fair ve svém příležitostném seriálu nahlíží pod pokličku vizuálně nejlákavějších oceňovaných filmů sezóny, odhaluje exkluzivní detaily tvůrčího procesu filmových výtvarníků, kostýmních návrhářů, maskérů, kameramanů a dalších. Tento týden vypráví Peter Swords King – nominovaný letos na svého druhého Oscara – o návrzích masek a vlasů pro film Petera Jacksona Hobit: Neočekávaná cesta.

Hostina u Bilba

Makeup a hair designer Peter Swords King získal Oscara v roce 2003 za Pána Prstenů: Návrat krále, ale říká, že jeho práce na Hobitovi, za niž získal nominaci na Oscara (spolu s Tami Laneovou a Rickem Findlaterem) byla náročnější. Téměř každý herec ve filmu používá protetiku a paruku. V tomto záběru se Bilbo setkává s trpaslíky.

S laskavým svolením Warner Bros Pictures.

Cate Blanchett: Galadriel maska

Jen málokterá žena by nezaváhala, kdyby dostala možnost zahrát si ještě mladší verzi postavy 12 let po původní roli, ale Cate Blanchettová si s tím nedělala starosti. „Cate velmi dobře pečuje o svou pleť,“ říká King. „Nenadělá kolem ní sice moc vědy přes den, ale na noc, když jde spát, si na ni patlá spoustu věcí.“

Autor Todd Eyre.

Aby nadpozemsky krásná elfí královna Galadriel ztvárněná Blanchettovou vypadala zvlášť zářivě, namíchal King speciální pudr, který odráží světlo. (A teď otázka na tělo: prodá nám ho?!) Galadriel má stejnou paruku jako v Pánovi prstenů. Herečka natáčela dva týdny, a třetí den, vzpomíná King, usnula v maskérském křesle během líčení. Protože King měl více maskérských trailerů (nejméně devět), předělal ten její na elfí paseku. 

S laskavým svolením Warner Bros Pictures.

Rick Findlater upravuje Gandalfa

Mezi Hobitem a Pánem prstenů je mezera 60 let, ale protože v životě čaroděje je to jen kapka v moři, tým ponechal Gandalfovi (siru Ianu McKellenovi) v zásadě stejný vzhled jako v Pánovi prstenů. „Gandalf je Gandalf. Kdybychom ho změnili příliš, okamžitě by se proti tomu všichni postavili,“ říká King. Na tomto snímku odborný asistent pro makeup Rick Findlater upravuje staršího čaroděje.

Autor Todd Eyre.

Gandalf v Hobitovi'

Aby vznikl dojem mírně mladšího čaroděje, ztmavili Gandalfovi vousy a přidali trochu barvy na obličej.

S laskavým svolením Warner Bros Pictures.

Proměna v trpaslíka

Odborná asistentka pro protetiku Tami Laneová a King mění docela příjemného herce v hrůzu nahánějícího trpaslíka. Celý proces trvá asi hodinu a půl.

Autor Mark Pokorny (4)

Proměna v trpaslíka 2

Laneová a King zapracovávají protetickou kůži do linie vlasů a ručně malují popraskané žilky a narudlé tváře. Jeho paruka a vousy jsou vyrobeny z jačích chlupů.

Autor Mark Pokorny

Proměna v trpaslíka 3

Od návrhu Gimliho, osamělého trpaslíka v Pánovi prstenů, říká King, „se materiály změnily k lepšímu. Teď používáme zapouzdřený křemík. Když ho sundáte ze stojanu, máte pocit, jako byste skutečně drželi v ruce kus kůže. Je to docela zvláštní! Ovšem fantastické na něm je to, že je neuvěřitelně tenký. Okraje se zcela vyhladí a celá maska do určité napodobuje svaly pod pokožkou. Když se člověk zamračí, protetika se také mračí. To je pro naše postavy fantastické.“ Jak vidíte zde, trpaslík dokáže dokonce nakrčit protetický nos.

Autor Mark Pokorny

Trpaslíci u Bilba

Těžké trpasličí plnovousy vážily několik liber a musely se připevnit popruhy k vlasové protetice. Řada postav má složitě zaplétané vlasy. Nejde jen o odkaz na Gimliho, trpaslíka v Pánovi prstenů, ale je to rovněž praktické. Protože jinak „představte si, jak kolem vás v bitvě všechny ty dlouhé vlasy poletují!“ říká King

S laskavým svolením Warner Bros Pictures.

Pokud si umělecký maskér Peter Swords King odnese vítězství v oscarovou noc, bude za to moci poděkovat někomu nezvyklému – jakům. Himálajskému dobytku ostříhali srst, aby z ní vytvořili neupravené vousy a nezkrotné kadeře pozoruhodných trpaslíků v Hobitovi.

A vyžádalo si to podle všeho spoustu srsti: „Nedokážu spočítat, kolik paruk jsme měli. Ve filmu není jediná postava bez paruky!“ King si zkusil vybavit jediného komparzistu, který by měl dostatečně divoké vlasy, aby mohl hrát obyvatele lesa. „Pro každou trpasličí postavu jsme vyrobili šest paruk a osm plnovousů. Každá postava měla malého dvojníka, malého a velkého dvojníka kaskadéra, jezdeckého dvojníka a fotodvojníka.“

Při jiných natáčeních by tito dvojníci měli verze hercovy paruky ze syntetiky, ale vzhledem k neuvěřitelné čistotě 3D zobrazení trval King na tom, že každá verze každého trpaslíka musí mít také paruku z pravé jačí srsti. „Je to, jako když pracujete pod lupou,“ říká. „Nic se neschová. Vidíte každý pór, poznáte, jestli jsou to skutečné hercovy póry na kůži nebo jde o póry na protetice.“ Náročnost ještě víc umocňovala rozsáhlost celého projektu. „V Pánovi prstenů jsme měli jen jednoho trpaslíka. Tentokrát je jich 13.“

Aby mohl vzniknout ucelený vzhled každého trpaslíka, režisér Peter Jackson požádal konceptuální umělce, aby mu nakreslili stovky referenčních obrázků. (V současnosti sice Jacksonův tábor drží tyhle obrázky pod pokličkou, ale víme od nich, že některé vyjdou v knížkách o filmu.) Ztvárnění trpaslíků se od samotného počátku lišilo od Tolkienova textu: romanopisec psal o barevných (modrých, žlutých, bílých) plnovousech a pestrobarevných pláštích trpaslíků, jenže filmaři dospěli k názoru, že by něco takového působilo příliš rušivě. Vzhled trpaslíků založili na jejich charakteristikách z knihy, jenže ty jsou v knize hodně obecné, proto museli filmaři doplnit detaily. Jackson bral také v úvahu jejich rod. Například Gimli se v Pánovi prstenů objevuje se zrzavými vlasy. Právě proto má jeho otec Gloin v Hobitovi zrzavé vlasy. Může nám to připadat jako posedlost, ale odhodlání filmařů se dá s klidem přirovnat k odhodlání zapálených fanoušků. (Jeden zašel dokonce až tak daleko, že vytvořil sčítání obyvatel Středozemě.)

Vzhled trpaslíků ovlivnil také jejich životní styl. „Hodně pijí – jejich způsoby při stolování jsou ohavné. Každému člověku, který je celý život soustavně opilý, nakonec zčervená nos. Nejí nic jiného než maso. To není rozhodně dobrá strava. Žijí venku, takže jsou pomlácení, plní jizev a modřin,“ popisuje King.

Jakmile byly skeče dokončeny, začali filmaři s obsazováním. V této chvíli začal maskérský tým připravovat herce pro paruky i protetiku.

„Pak následovalo to, co jsme nazvali ‚ukaž a pověz‘,“ vysvětluje King. „Zúčastnil se toho každý vedoucí oddělení a všechno jsme měnili. Řekli jsme – Tyhle vousy prodloužíme. Tohle zkrátíme. Nelíbí se nám barva. Uděláme to světlejší. Uděláme to tmavší. Prošli jsme tímhle procesem u každého trpaslíka, pokaždé, když si trpaslík změní kostým.“

King odhaduje, že každému trpaslíkovi bylo vyhrazeno nějakých 20 až 30 takových měnících porad. Protetická kůže získala detaily jako popraskané žilky a došlo k vylepšení vlasů a vousů, aby víc zvýraznily jejich liliputánské postavy. „Když se podíváme na osobu normální velikosti s vycpávkami v oblečení a ve velkých šatech, s dlouhými vlasy a dlouhými vousy, drobným obličejem a zdánlivě bez krku, vizuálně ji to rozšiřuje. Pomohlo nám to se získáním správného měřítka,” říká King. (V mohutných vycpávkách a s těžkými parukami, uzavírá, se všichni strašně potili.)

Nejtěžší postavou po stránce ztvárnění byl trpasličí vůdce Thorin. Nakonec se Kingův tým (ze kterého nominaci na Oscara získali také odborná asistentka pro protetiku Tami Laneová a odborný asistent pro masky Rick Findlater) rozhodl, že se vzdají jačí srsti a nahradí ji lidskými vlasy, aby se Thorin od ostatních lišil. I když je u trpaslíků zajímavé sledovat, jak neuvěřitelně se vzhledově liší od herců, kteří je hrají, u jiných postav to neplatilo. Vezměme si třeba Bilba ztvárněného Martinem Freemanem. „Jak to říct slušně?“ vysvětluje King. „Martin už prostě má hobití obličej. Dostal uši; dostal paruku. Zkusili jsme to taky s trošku větším nosem, ale výsledek se nám nelíbil.“

Protetika se ovšem hodila ve scénách, kdy musel hrát starý Bilbo (Ian Holm). Protože Holm nemohl cestovat na Nový Zéland, natočil většinu své role proti zelenému plátnu v londýnských Pinewood Studios. V záběrech, které se nedaly takto zfalšovat, si Freeman navlékl protetiku a zaskočil za něj.

Kromě hlavních postav navrhoval King makeup a vlasy pro stovky komparzistů a zaplať pánbů, říká, že ostrované jsou tak hraví. Byl nadšený tím, že se dokonce krásné ženy nechávaly bez váhání namaskovat za příšery. „Přišly a řekly – ‚Je mi jedno, co se mnou uděláte!‘ Vy to v té scéně pořádně nevidíte, ale když všechny ženy utíkají pryč, všechny mají vousy.“ Občas život na Novém Zélandu napodoboval Středozem: „Lidé, kteří chodí, že budou hrát trpaslíky, jsou chlupatí, velcí a temperamentní, zatímco ti, co jdou hrát elfy, jsou zase jaksi nenápadní.“

Nakonec, říká King, byla tahle práce mnohem náročnější, než si zpočátku vůbec představoval. „Řekli mi – ‚Pojď do toho. Chystáme natáčení krásného malého filmu s názvem Hobit.‘ A nakonec se z toho vyklubal mnohem větší podnik než Pán prstenů.“