Zoner.cz Czechia.com Inshop.cz Interval.cz CA Czechia.cz InMail.cz Hostováno na serverech CZECHIA.CZ
Menu
Menu

Články
Články
Články
Nejčtenější články
za poslední měsíc

Nenalezen žádný článek...

Legenda
Legenda
Legenda

Anketa
Anketa
Anketa
Vyhovuje vám nynější náplň těchto stránek?

Naprosto
(12 381)
Chci více o Pánu Prstenů
(3 954)
Chci více o hercích
(1 106)
Chci něco jiného
(297)
Nevyhovuje vůbec
(597)


Ostatní
Ostatní
Ostatní

Reklama
Reklama
Reklama


Přihlášení


Nová registrace
Obrázky
Obrázky
Nejprohlíženější obrázky
z posledních 50-ti

[2 423 prohlížení]

[2 179 prohlížení]

[1 585 prohlížení]


Herci
Herci
Herci
Nejsympatičtější herec

Aragorn / Viggo Mortensen
157 084 hlasů
průměr: moc sympatický(á)

Reklama
Reklama
Reklama





Všeobecné poznámky + Základní termíny
Autor: Yvona
Vyšlo: 19.03.2003
Komentářů: 13
Přečteno: 9958x
Popisek: Quenijština v dnešním světě existuje primárně jako psaný jazyk. Její příznivci jsou roztroušeni po celém světě a své projevy si vyměňují spíše v psané formě. Přesto bude pro každého studenta jistě užitečné vědět, jak si Tolkien představoval výslovnost ve svém jazyce -alespoň do té míry, v jaké jsme dnes schopni odhadnout jeho záměry.

Všeobecné poznámky
Quenijština v dnešním světě existuje primárně jako psaný jazyk. Její příznivci jsou roztroušeni po celém světě a své projevy si vyměňují spíše v psané formě. Přesto bude pro každého studenta jistě užitečné vědět, jak si Tolkien představoval výslovnost ve svém jazyce -alespoň do té míry, v jaké jsme dnes schopni odhadnout jeho záměry.

    Existuje jen málo záznamů, ve kterých Tolkien sám čte quenijsky. V jednom televizním rozhovoru píše a čte pozdrav elen síla lúmenn' omentielvo. Významnější jsou dvě nahrávky písně Namárië (zpívaná a čtená). Čtená verze je k dispozici na: http://www.salon.com/audio/2000/10/05/tolkien_elvish/index.html (pod "Poem in Elvish"). Některé verše v této verzi se liší od písně, otištěné v Pánu prstenů: v nahrané verzi je inyar únóti nar ve rámar aldaron / inyar ve lintë yulmar vánier namísto yéni únótimë ve rámar aldaron! / yéni ve lintë yuldar (a)vánier , jak je otištěno v knize. Nahrávka byla pořízena před vydáním knihy a tedy před konečnými úpravami. Existuje také pozdější nahrávka tohoto textu v podobě totožné s knihou. Tu jsem ale neslyšel, proto ji nemohu komentovat.

    Tyto vzácné nahrávky jsou jistě zajímavé, ale nejsou naším hlavním zdrojem informací. Většina našich poznatků o quenijské výslovnosti vychází z poznámek, které pořídil sám Tolkien, zejména z Dodatku E k Pánu Prstenů. (Posuzujeme-li Tolkienovy nahrávky podle těchto technických poznámek, musíme přiznat, že ani jeho výslovnost není vždy bezchybná. Ale koneckonců nebyl rodilým mluvčím.)

    Každý přirozený jazyk má vlastní fonologii, pravidla, která definují, jaké zvuky používá, jak se tyto zvuky mění a chovají, jak se kombinují. To platí i pro všechny dobře propracované umělé jazyky. Quenijština v žádném případě není náhodná směska zvuků; Tolkien její fonologii konstruoval velice pečlivě – jednak jako vyvíjející se entitu (klasická quenijština se postupně vyvinula z primitivní elfštiny), jednak jako „pevnou“ formu jazyka (definuje quenijštinu jako jazyk obřadů a tradice ve Středozemi). Pengolodh, mudrc z Gondolinu, vypozoroval, že elfské jazyky používají poměrně málo zvuků: „protože Eldar, zruční v řemeslech,  neplýtvají marnotratně v nedůležitých maličkostech a na jazyku obdivují spíše účelné a harmonické použití několika málo vyvážených zvuků, než jejich špatně uspořádaný nadbytek“ (PM:398). V quenijštině není žádný z evropského pohledu exotický zvuk, ale její zvuky jsou velmi pečlivě kombinovány. Mnoho „skutečných“ jazyků zní ve srovnání s Tolkienovou quenijštinou dost  neuspořádaně.

 

Základní termíny
Ujasněme si teď některé základní termíny (lidé s lingvistickým vzděláním se touto částí nemusí příliš zdržovat). Zvuky každého jazyka se dělí do dvou základních kategorií – na samohlásky a souhlásky. Při vytváření samohlásek zvuk vzniká volným prouděním vzduchu v ústech a různé samohlásky vznikají změnou polohy jazyka a rtů, které netvoří překážku proudu vzduchu. Samohlásky jsou více či méně „otevřené“ nebo „zavřené“ – všimněte si rozdílu v poloze jazyka a dolní čelisti při vyslovování aaa ve srovnání s jejich polohou při vyslovení ooo. Samohláska a je nejotevřenější, u je nejzavřenější.

    Naproti tomu při výslovnosti souhlásek je proudu vzduchu kladena překážka. Tolkien nás tedy informuje, že raný výraz pro souhlásku byl tapta tengwë nebo pouze tapta, cž znamená „zadržený prvek“ nebo „zadržený“. V nejvýraznějších případech je proud vzduchu na okamžik skutečně zastaven, například u hlásky p, při jehož výslovnosti sevřeme rty a uvnitř úst vznikne tlak, jehož uvolněním při otevření úst vzniká p. Mezi tyto explozivní souhlásky patří t, p, k a jejich znělé protějšky d, b, g . Další souhlásky vznikají tím, že vzduch je nucen procházet velmi těsným otvorem, jako například při výslovnosti f mezi dolním rtem a horními zuby. Tyto hlásky se nazývají třené a patří k nim f a v. Na výslovnosti dalších souhlásek se podílí i nosní dutina, kterou je vzduch nucen procházet např. při výslovnosti n nebo m.

    Další vlastností souhlásek je znělost nebo neznělost. Lidé (a podle všeho i elfové) mají v krku orgán – hlasivky - jejichž chvěním vzniká zvuk ještě předtím, než vzduch dorazí do úst. Podle toho, jestli se na vzniku souhlásky hlasivky podílejí nebo ne, rozlišujeme souhlásky znělé a neznělé. Příkladem takových souhlásek je f a v. Pokud si zkusíte vyslovit tuto dvojici hlásek dlouze ffff... a  vvvv... a přitom si sáhnete na ohryzek, ucítíte chvění hlasivek při vvvv

    Teoreticky znělost zdvojnásobuje počet souhlásek, ale některé, jako například n by v neznělé podobě nemohly existovat. Samohlásky jsou obecně znělé, alespoň ve většině jazyků (i když např. v japonštině za určitých okolností mohou být i neznělé samohlásky).  Zmínili jsme se o d, b, g jako o protějšcích  t, p, k; ty první jsou znělé, ty druhé neznělé. Jednou z charakteristik quenijštiny (alespoň v dialektu Noldorin) je velmi omezený výskyt znělých explozivních hlásek d, b, g; vyskytují se pouze uprostřed slov a i tehdy jenom jako součást skupin nd/ld/rd, mb, a ng. Někteří mluvčí také vyslovovali lb místo lv. (Možná si Tolkien představoval různá jiná pravidla pro Vanyarin, nepříliš propracovaný dialekt quenijštiny. Silmarillion odkazuje na žalozpěv Aldudénië vytvořený  Vanyarinským elfem; toto slovo mate vědce, protože prostřední d se tady vyskytuje v pozici, která by určitě nebyla možná v noldorské quenijštině.)

    Slabiky: Řeč není náhodným sledem samohlásek a souhlásek. Je strukturovaná do rytmických jednotek, slabik. Nejkratší slova mají jen jednu slabiku, například předložka z i její quenijský ekvivalent ho. Slova mohou mít také dvě a více slabik – i když pochopitelně ne nekonečně mnoho, více než pět, šest slabik by bylo poněkud nepraktické z hled

 


Komentáře čtenářů - zobrazit všechny komentáře
19.03.2003 14:41:37 - Lina - Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT]
Je to dost dobry. Libi se mi to :))
19.03.2003 14:54:56 - Lili - Je to opravdu senza!!!!!!!!!!!!!!!!! [ODPOVĚDĚT]
Mám ohromnou radost, že mám možnost učit se quenijštinu! No, není to báječné?
19.03.2003 17:54:03 - Vanwa - Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT]
Super, konečně je to tady
19.03.2003 19:52:56 - Heluška - Poznámka [ODPOVĚDĚT]
Na Jcsoftu se něco pdobného vyskytuje taky. takže pro nedočkavce, určitě se tam podívejte.
21.03.2003 21:26:17 - dracula - Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT]
To je super,konecne si budem mat s kym pokecat v tomto super znamom jazyku... mozno mi to pomoze najst si aj slusnu pracu...takemu inzeratu:"upir so znalostou quenijstiny hlada pracu...." urcite nikdo neodola!!!:)
25.03.2003 9:46:46 - Eporedax - objevování dávno objeveného [ODPOVĚDĚT]
Tak vidím, že mi tu někdo leze do zelí... Nechápu smysl překládání Helgeho učebnice, když je už dávno přeložená a doplněná neuvěřitelnou slovní zásobou i z takových zdrojů, jako je např. Quenya Lexicon...?! Stačí se jen podívat na http://quenya.kvalitne.cz
03.04.2003 11:09:30 - Hitomi - Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT]
Já si myslím,že je to docela dobrej nápad,ne?Quenština je sice už pomalu na každý druhý stránce o fantasy,ale oceňuju aspoň jejich snahu.
10.04.2003 16:21:18 - trapka - Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT]
Jo díky, skvely, ale co kdyby nekdy nekdo zkusil sindarstinu.............
18.04.2003 12:07:33 - gadzitka - Sindarština [ODPOVĚDĚT]
Já bych taky ocenila, kdyby bylo k sehnání něco o sindarštině!
13.05.2003 16:52:30 - Celebraen - to Epoderax [ODPOVĚDĚT]
Diky za tip, to je ráááááj!!!!!!:-)))
05.05.2004 20:04:24 - mikinka - Re: objevování dávno objeveného
19.11.2005 22:24:14 - Luanna-ria - Re: Sindarština
21.11.2005 20:44:52 - Amras Séregon - prosba
Přidejte i vy komentář k tomuto článku!
[zobrazit všechny komentáře]
Jméno: 


E-mail: 


Předmět: 
Komentář: 
  Chcete  být informován(a) o nových komentářích?
Zde prosím zadejte kód z obrázku:   Zadejte číslo


 


Další články
Předchozí článek
Flash news 193!

1. Zeptejte se Elijaha Wooda!
2. Drby
Následující článek
Lekce 1

První lekce quenijského jazyka je rozdělena na dvě části:

1. Zvuky Quenijštiny
2. Výslovnost
 



Toto jsou nejnavštěvovanější stránky o filmu Pán Prstenů na českém Internetu.
Statistiky přístupů jsou k dispozii zde. Informujte se o možnosti reklamy!

Copyright © 2003, Pavel Nero Kramný, Design by Sputnik.
>> generování stránky trvalo 0 sekund <<